This website uses cookies so that we can provide you with the best user experience possible. Cookie information is stored in your browser and performs functions such as recognising you when you return to our website and helping our team to understand which sections of the website you find most interesting and useful.
Předčasný, ale krásný konec
Už je to pár dní více než rok, co se nám narodili naši dva momo kluci. Jsme velmi vděční za veškerou předporodní péči a podporu panu doktorovi Vojtěchovi a jeho oddělení rizikového těhotenství. Díky tomu jsme to dotáhli do, sice předčasného, ale nakonec zdárného konce.
Kluci se narodili ve 29+6 tt a po porodu se ještě 2 měsíce u Apolináře dopékali, kdy prošli postupně péčí na odděleních ARO, JIP a IMP 2 a 1. Na všech odděleních měli tu nejlepší péči od sestřiček a lékařů, nám se dostávalo také psychické podpory a porozumění.
Velké díky patří také laktačním sestřičkám, které se zasloužily o to, že jsme domu odcházeli s plným kojením. Kluci nyní nemají žádné zdravotní problémy a ve všem odpovídají korigovanému věku.
V neposlední řadě bych ráda poděkovala i organizaci Nedoklubko, kde jsem hledala příběhy v průběhu těhotenství a po porodu začala navštěvovat jejich pravidelná středeční posezení v knihovně, hodně mi to pomohlo.
I přes veškeré nástrahy a strasti na období v porodnici ráda vzpomínám, protože díky snaze všech to vlastně byly pěkné chvilky strávené s našimi dětmi – a za to všem moc děkuji.